Natáčení Jihu proti Severu

Hledání Scarlett O'Harové

Filmová práva k Jihu proti Severu koupil filmový producent David O. Selznick v létě roku 1936. Na podzim vyhlásil konkurz a během dvou let se jej zúčastnily nejen všechny hollywoodské hvězdy, ale i spousta neznámých adeptů (více najdete zde). O obsazení role Rhetta Buttlera měl Selznick a s ním drtivá většina Američanů jasno: Rhetta má hrát Clark Gable, nekorunovaný král Hollywoodu. Clark ale o roli Rhetta nestál a nechal se dlouho přemlouvat. Nakonec jej přesvědčil až zvýšený honorář (potřeboval totiž peníze na rozvod, aby si mohl vzít svou životní lásku – herečku Carole Lombardovou). Gable podepsal smlouvu v srpnu roku 1938. V zimě se mělo začít natáčet a Selznick stále ještě neměl představitelku hlavní role.

Natáčení Jihu proti Severu začalo v noci 10. prosince 1938 scénami hořící Atlanty. V záři plamenů tehdy uviděl David Selznick svou Scarlett. Filmový agent Myron Selznick, Davidův bratr, totiž přivedl na natáčení Laurence Oliviera a jeho přítelkyni Vivien Leighovou, své klienty z Anglie, aby bratrovi představil Vivien jako adeptku na roli Scarlett. Myron ji Davidovi ukázal se slovy: „Davide, představuji ti Scarlett O'Harovou.” A David opravdu viděl svou Scarlett: černovlasou, zelenookou a … půvabnou:

   „Stačil jeden pohled a věděl jsem, že je ta pravá – alespoň co se vzhledu týče – přinejmenším ta pravá podle mé představy o tom, jak by měla Scarlett O'Harová vypadat.”        David O.Selznick

Vypadala báječně, ale uměla by zahrát temperamentní divokou jižanskou krásku? Kamerové zkoušky ukázaly, že je stejně nezkrotná jako plameny v Atlantě. Vivien Leighová, spolu s představiteli Ashleyho a Melanie – Leslie Howardem a Olivií de Havillandovou, podepsala v lednu 1939 smlouvu na roli Scarlett v Jihu proti Severu. Následovaly kostýmové zkoušky a pak samotné natáčení.

 

FOTKY 1 - Hledání 

FOTKY 2 - Přípravy 

FOTKY 3 - Smlouva 

FOTKY 4 - Zkoušky 

 

 

Úvodní scéna

Úvodní scéna filmu, ve které sedí Scarlett s dvojčaty Tarletonovými na verandě Tary, patřila k nejproblémovějším. Natáčeli ji celkem pětkrát! Poprvé 26. ledna 1939. Selznick ale nebyl spokojen s barvou vlasů Tarletonových hochů, zdála se mu na Technicoloru příliš oranžová. Tak oběma představitelům znovu přebarvili vlasy na přijatelnější odstín a 30. ledna byla scéna natočena znovu. Byla ale opět nepoužitelná, tentokrát vinou osvětlení. Potřetí scénu točili 1. března a stejně jako v předešlých dvou verzích měla Vivien oblečeny zelené mušelínové šaty, ve kterých pak byla i na rožnění u Dvanácti dubů. Selznick tentokrát nebyl spokojen s hereckým výkonem „dvojčat”. A tak točili znovu – 26. června a Vivien měla zase ony zelené šaty. Selznickovi se ale zdálo, že by ty zelené šaty byly ve filmu příliš dlouhou dobu a chtěl změnu. Navíc se mu zdálo, že Vivien vypadala v této čtvrté verzi úvodní scény příliš unaveně. A tak dostala dovolenou. Popáté a naposledy byla scéna točena 12. října 1939. Byla to poslední scéna, kterou Vivien pro film točila, a byla použita ve filmu. Vivien má oblečeny bílé šaty, ačkoli to nesouhlasilo s knižní předlohou, kde má Scarlett v úvodu šaty zelené.

 

FOTKY 5 - Úvodní scéna 

FOTKY 6 - Rožnění 

 

 

Fakta o natáčení

  • Clark před každou scénou konzultoval jižanský přízvuk s Alicií Rhettovou (hrála Indii Wilkesovou), která je z Charlestonu, odkud byl i Rhett. Vivien Leighová brala hodiny výuky jižanského akcentu.

  • Během natáčení se Clark Gable oženil se svou životní láskou – herečkou Carole Lombardovou. 31. března 1939 – dva dny po Clarkově svatbě – bylo v plánu točit scénu ve vězení, ale došlo ke změně a ke Clarkově překvapení se točila svatební scéna. David Selznick najal celý orchestr. Celý den všichni žertovali na Clarkův účet.

  • Původním režisérem byl George Cukor, později jej nahradil Victor Fleming: Cukor byl „ženským” režisérem, Fleming „mužským” – výměnu režiséra tedy přivítal hlavně Clark Gable, který byl navíc Flemingovým dlouholetým přítelem. Naopak ženská část osazenstva byla Flemingem zklamaná a Vivien Leighová i Olivia de Havillandová docházely tajně do domu George Cukora, aby se s ním radily, jak hrát své role.

  • Kulisy Atlanty byly do té doby největším filmovým stavebním počinem – obsahovaly 55 budov!

  • Půda kolem Tary byla posypána rozdrcenými střešními taškami, aby měla červenou barvu, tak jak je popsána v knize.

  • Režisér Cukor kroutil Olivii de Havillandové při natáčení Melaniina porodu zápěstím pokaždé, když potřeboval, aby zasténala.

  • Problémová byla scéna, ve které má Rhett plakat před Melanií (po Scarlettině potratu, který Rhett nepřímo zavinil). Clark ale odmítl před kamerou brečet: měl strach, že by mu to u jeho fanynek zničilo image, a byl přesvědčen, že opravdoví chlapi nebrečí. Režisér Fleming mu tedy slíbil, že se natočí dvě verze – se slzami a bez nich – a Clark sám vybere, která verze ve filmu zůstane. Clark souhlasil jen velmi neochotně. Nakonec však sám uznal, že tam ty slzy patří.

  • Pro scénu, ve které Scarlett prochází Altlantským nádražím mezi raněnými vojáky, chtěl Selznick 2000 statistů. Sehnal jich však jen 800 a tak každý statista dostal ještě figurínu, kterou vedle sebe položil. K dosažení potřebného efektu použili vysoký jeřáb, z něhož byla scéna natočena.

  • Spousta scén byla natáčena několikrát. Stačilo, aby se producentu Selznickovi nelíbila třeba Rhettova kravata. Například v původní verzi scén, kdy Rhett přinese Scarlett francouzský kloubouk nemá Vivien afinu, tu má až ve verzi druhé. Ta je kratší a méně odpovídá knižní předloze, byla však použita ve filmu. Z důvodu délky bylo přetočeno i mnoho jiných scén a mnoho natočených scén bylo později vystiženo, protože film byl příliš dlouhý – měl šest hodin.

  • Selznick nebyl také spokojen s koncem filmu, kdy Scarlett po Rhettově odchodu říká, že se vrátí na Taru  a vymyslí nějaký způsob, jak Rhetta získat zpátky. Selznickovi se zdál tento konec příliš definitivní a tak byla přitočena scéna, v níž Scarlett kráčí zahradou Tary a říká: „Ty se vrátíš, Rhette, já vím, že se vrátíš.” Naštěstí Selznick uznal, že by film měl končit stejně jako kniha, a scénu vystřihl.

  • Natáčení oficiálně skončilo 1. července 1939. V říjnu 1939 se však Vivien Leighová musela vrátit, aby znovu natočila úvodní scény filmu. A tak až 11. prosince 1939 posílal producent Selznick telegram s textem: „Právě jsem dotočil Jih proti Severu. Zaplať pánbůh. David”

 

 

Natáčení v číslech

  • Vivien Leighová pracovala 125 dní, Clark Gable 71 dní.

  • 137 011 metrů barevného filmu bylo celkem natočeno - 88 hodin

  • 48 768 metrů filmu bylo vyvoláno

  • 6 187 metrů filmu bylo sestříháno - 3 hodiny a 45 minut

  • 2 134 metrů ulic bylo položeno pro město Atlanta

  • 914 metrů obnovené Broskvoňové ulice bylo položeno

  • 304 700 metrů stavebního dříví bylo použito pro vybudování dekorací

  • 1 500 skic dekorací bylo nakresleno

  • 200 dekorací bylo navrženo

  • 90 dekorací bylo postaveno

  • 3 000 skic bylo nakresleno, aby byly pokryty všechny scény filmu

  • 59 herců a hereček v hlavních a vedlejších rolích

  • 2 400 členů komparzu

  • 1 100 koní

  • 375 prasat, mul, krav, psů a dalších zvířat

  • 450 vozů, povozů, ambulancí

  • 3 700 000 $ náklady produkce filmu

  • 4 250 000 $ celkové náklady včetně nákladů na reklamu

 

 

 

FOTKY 7 - Svatba FOTKY 11 - Práce v nemocnici FOTKY 15 - Na Taře
FOTKY 8 - Bazar FOTKY 12 - Evakuace Atlanty FOTKY 16 - Z Tary do Atlanty
FOTKY 9 - Ve smutku FOTKY 13 - Melaniin porod FOTKY 17 - Paní Kennedyová
FOTKY 10 - Ashleyho dovolená FOTKY 14 - Útěk z Atlanty FOTKY 18 - Butlerovi

------

FOTKY 19 - Nepoužitá závěrečná scéna
FOTKY 20 - Dotočná

 

--------------

 

Výprava
Kostýmy
Kulisy
Článek Gavina Lamberta o tom, jak vznikal Jih proti Severu.
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat